Vyšetření jícnu
A: asistentka L: lékařka P: pacientka
A: Tak, můžu vám pomoct s tím pláštěm?
P: Můžu poprosit, paní laborantko, mně se to nedaří vzadu zavázat.
A: Určitě.
P: Také ten řetízek nemůžu nějak nahmatat…
A: Jo, jo.
P: … a nedaří se mi …
A: Hned ho sundáme, tohle jenom zavážeme.
P: Přece jenom mám takové obavy z vyšetření, jak to dopadne, a jsem asi nervózní, trošku se mi ty ruce třesou.
A: Jistě. Samotného vyšetření se bát nemusíte.
P: Já myslím, že se vyšetření ani nebojím, ale bojím se toho výsledku. Tak jsem z toho taková rozechvělá.
A: Ještě si sundejte brýle.
P: Brýle taky?
A: Brýle taky.
P: To ale moc neuvidím.
A: Tak, pojďte se postavit tady na tu plošinu.
P: Je to pevné? Udrží mě to?
A: Nebojte se, máme i těžší.
P: Mám se držet raději?
A: Já vám takhle dám ještě držátka, abyste měla jistotu. Dosáhnete?
P: Jo.
A: Tak, a teď vám dám kontrastní látku, kterou budete celou dobu popíjet. Vždycky na pokyn, dáte si doušek té kontrastní látky, necháte ho v ústech a potom, až vám paní doktorka řekne, tak ho polknete.
P: A je to dobrý?
A: Dá se to, dá se to vypít.
P: Myslíte, že to zvládnu?
A: Určitě, nebojte se. Spíš to nemá ani žádnou chuť.
L: Dobrý den, já jsem doktorka Dvořáková, já vás budu vyšetřovat. Zkusíme to tak, že vy budete stát tady na snímkovně, já budu vedle, mluvila bych na vás přes mikrofon, pokud byste mi nerozuměla, tak mi řeknete a já bych přišla sem za vámi a zkusily bysme to tady, ano?
Takže, teď zůstaňte opřená, já vám ještě do pasu dám zástěrku před tím vyšetřením, abychom chránily trošku gonády.
Teď zůstaňte teda takhle v týhletý poloze. Pokud bych potřebovala, tak si vás při tom vyšetření i částečně nakloním, nemusíte mít strach, já vás na to předem upozorním. Všechno vám budu říkat, ano? Takže pěkně stůjte, opřete se a soustřeďte se na to, co vám povídám.
P: Dobře.
L: Paní Machovcová, slyšíte mě?
P: Myslím, že slyším.
Tak si, prosím, naberte velký doušek do úst a nepolykejte.
Paní Machovcová, tak takhle nám to asi nebude fungovat. Já přijdu sem k vám a budu vás vyšetřovat…
P: A co, bylo špatně něco?
L: Asi zřejmě mě neslyšíte tak, jak byste měla, protože jste polkla dřív, než já jsem potřebovala, ale nic se neděje. Já si to tady připravím. Chvilku strpení.
P: Přece jenom to nebylo úplně zřetelné.
L: Ona ta technika někdy prostě šumí a není to tak, jak by mělo být.
Nebojte se, já si tady dám obrazovku, abych taky viděla, jak mi to…
P: A to vy všechno uvidíte na té televizi?
L: Ano, všechno uvidím. Já si taky vezmu tu zástěru, protože když budu tady s váma uvnitř, tak abych byla chráněná.
Ještě mi zatím povězte, prosím vás, jaké máte potíže?
P: Špatně se mi polykají tuhá sousta a nejhorší je to při takových těch drobných zrníčkách, jakmile mám zrnka rýže, tak se zakuckávám a nedělá mi to dobře. No a taky někdy mám pálení žáhy a necítím takovou tu pohodu při tom jídle.
L: Hm. Dobře, a už je to delší dobu nebo je to jenom v poslední době?
P: No, tak já myslím, že to trvá víc jak měsíc.
L: Víc jak měsíc. Tak já si trošku ztlumím světlo, abych na to viděla. A teď vás poprosím, doušek do úst, dívejte se rovně před sebe, nepolykejte. Tak, polkněte prosím. Výborně. Natočte se za levou rukou, lehce, zlehka.
P: Levá, tak je to dobře?
L: Je to dobře, teď vás poprosím, ten kelímek si dejte z pravý ruky do levý a tu pravou ruku spusťte podél těla. A znovu si naberte do úst a polkněte. Dobře. A teď vás poprosím, přetočte se ke mně. Tak, a zase ten kelímek vyměníme z jedné ruky do druhé, ještě bych vás poprosila, postavte se přímo takhle pěkně bočně, abych viděla ten jícen v jiném úhlu. Tak, zase se napijte, můžete polykat víc doušků, zase se napijte, dobře, stačí.
Tak, paní laborantko, kazetu prosím.
A: A jaký chcete rozměr?
L: Dejte mi tam tu dlouhou, velkou dlouhou 35x42.
A: Tak, tady ji máte.
L: Dejte si doušek do úst, ruku dolů před sebe, tak. A teď polkněte. Tak, a máme snímek. Můžeme vyměnit kazetu, prosím, stačí mi menší. Ano, teď menší. Teď prosím zády k desce. Tak, a já si už udělám obrázek bez té kontrastní látky. Vám tam něco zůstalo, v tom jícnu ulpělo na sliznici, takže tohle bude stačit takhle bez toho. Polkněte na prázdno. Výborně.
Tak, asi jsme hotový, já se podívám na ty snímky. Já vám tady takhle dám, jo, vy už máte v ruce. Utřete si, prosím, ústa. Pojďte dolů. Abyste nebyla nervózní z toho vyšetření, slyšela jsem, že jste říkala, že máte strach z výsledků, tak se převlečte, chvilku počkejte v čekárně a já vám řeknu, jak to vypadá.
P: Dobře, já vám děkuji moc.
L: Prosím.
P: Nebylo to vyšetření takové hrozné, tak doufejme, že dopadne taky dobře ten výsledek.
L: Tak, na první pohled se tam nezdálo nic, co by vám tam mělo nějak překážet, vadit, nebo nějaká změna funkční se nezdá, že by tam byla. Nevypadá to ani na nějakou překážku, to znamená, že nemusíte mít vůbec strach z nějakého nádoru nebo nějakého novotvaru.
P: Dobře, děkuju.
L: Prosím.
P: Zatím na shledanou.
L: Na shledanou…Paní laborantko, pošlete mi ty snímky na popisovnu, prosím. Děkuji.
A: V počítači už je mám vyvolaný, takže hned je tam pošlu.
L: Děkuji.