Vyšetření malého dítěte

M: maminka       R: radiologická asistentka

R: Dobrý den, vy jste paní Čejková?

M: Ano, ano.

R: Já jsem radiologický asistent Nováková. Budeme snímkovat dneska chlapečkovi vašemu hlavičku a plíce. Budu potřebovat, abyste si ho svlékla do půl těla. Ale svlíknete si ho až na snímkovně.

M: Jo.

R: Chviličku, mladá paní, počkejte ještě, já si nejdřív připravím pracoviště.

M: Dobře.

R: Nyní si připravím držák na držení dětí. Držák používáme do roka a půl věku dítěte. Paní Čejková, pojďte dál.

M: A co teď mám dělat?

R: Tak, já vám ten stůl maličko zvednu, vy si svléknete to vaše miminko. Budeme všechno snímkovat v držáku.

M: Aha.

R: Je to z důvodu radiační ochrany, abyste nemusela držet vy to dítě, abyste nebyla zbytečně ozařovaná. Takže svlečte ho tak, aby bylo do půl těla svlečené.

M: Ten svetřík taky?

R: Svetřík taky. Je to Honzík?

M: Ne, ne Filípek!

R: Filípek. Je šikovnej, Filípek, hodnej.

M: Jo, už se napapal teďkon. Kam ho mám položit?

R: Začneme od snímku plic, ano? Teď budu potřebovat, abyste si ho položila sem. Hlavička bude tady, nožičky sem.

M: Ano, takhle?

R: Podržte mu ručičky, takhle.

M: Jé, to se mu nebude líbit.

R: Filípku, buď  hodnej, ták. Hezky pevně držte.

M: To vypadá strašidelně.

R: Ale nemějte žádné obavy, je to lepší, než kdybyste tady musela držet Filípka, protože Filípek by se vám kopal, házel a takhle ten snímek zcela jistě nebudeme muset opakovat. A určitě se nám povede. Tak, mladá paní, běžte si zatím do kabinky, zavřete za sebou dveře. Já vás zavolám, až bude zapotřebí… Pojďte mi pomoct ještě.

M: Ještě budou nějaké snímky?

R: Ještě budeme dělat hlavičku. 

M: Můžu už ho odpoutat?

R: Ano, jistě. Hlavičku, jo? Maličko si ho zklidněte, ať nám nepláče.

M: Klid, Filípku, za chvilku už to bude hotový a pojedeme domů. Vydrž!

R: Zvedněte hlavičku, kousek, musíme toto uvolnit, dáme ty ručičky dolů.

M: Vydrž, Filípku, už to bude.

R: Zvedneme hlavičku.

M: Tady teta jenom udělá nějaký snímečky a už půjdeme.

R: Tak, mladá paní, zase chviličku počkejte za dveřma.

M: Filípku, vydrž.

R: Zavřete za sebou dveře, ano? Mladá paní, ještě si otočíme vašeho Filípka na bok. Ještě mi řekněte, kam se uhodil. Na jakou stranu? Kde má nějakou bouli?

M: Tadyhle má bouli.

R: Tadyhle, takže to je asi vlevo.

M: Tam se uhodil.

R: Takže, my si ho otočíme. Máme ten držák takhle šikovnej, že bude ležet krásně na boku, to vydrží.

M: Vydrž chviličku ještě.

R: Zase se běžte schovat a už budeme hotovi. Paní Čejková, je to hotové. Pojďte si pro Filípka. Je moc šikovný.

M: Filípku, už je to hotový. Neboj, jenom se zase oblečeme a budeš moct jít, hned půjdeme domů.

R: Takže, my ty snímečky zpracujeme, vemte si ho, můžete si ho obléknout. My ty snímečky zpracujeme a pošleme je na ambulanci, kam máte jít za panem doktorem.

M: Dobře, děkujeme. No, Filípku, jí tě oblíknu a půjdeme za panem doktorem a potom půjdeme domů. Takže na snímky už čekat nemusíme?

R: Nemusíte, nemusíte, nemusíte. Můžete rovnou si odejít, ano?

M: Dobře.

R: Filípek byl šikovnej, přestáli jste vyšetření dobře.

M: To jsme rádi, ještě, že moc nebrečel. Tak pojď.

R: Mějte se hezky.

M: Na shledanou.

R: Na shledanou.