L: lékař
S: sestra P: pacientka
P: Budu tady dlouho v ambulanci?
L: Já to tadyhle sepíšu, už to mám hotovo, vytisknu
a odvedeme vás nahoru, tam vám dáme nějakou, nějaký lék proti bolesti.
P: A nahoru je co, pane doktore?
L: Na oddělení.
P: A bude to vědět můj manžel, že jsem
v nemocnici?
L: Má na Vás telefon?
P: Myslím si, že má, ale já si teď nemůžu, nezlobte
se, vzpomenout na to číslo telefonu.
L: A ví, že jste u nás?
P. Neví, vždyť já jsem jela na tu odpolední.
L. A do práce už jste volala?
P. Taky ne, ono se to tam tak schumelilo, že …
L: Tak tam zavoláme, tam určitě na něj telefonní
číslo mají.
P: Do Jitexu, myslíte? To si taky nepamatuju.
L: To my najdeme v telefonním seznamu a
zavoláme jim.
P: To jste hodný.
L: Až po vás
bude manžel pátrat, tak aby zašel k nám a my mu to řekneme přesněji.
P: Dal byste mi taky něco na bolest?
L: To vám určitě dáme. My vám vezmeme krev, uděláme
vyšetření předoperační.
P: Já mám špatný žíly, to nevím, jestli se to sestřičce
tady povede.
L: My máme šikovné sestřičky. Nemusíte se nic bát.
P: Dobře.
L: Uděláme předoperační vyšetření, vyšetříme i to
srdíčko, a když to bude všechno v pořádku …
P: To jste hodnej, pane doktore.
L: …tak jakmile budete schopná operace, tak vás
vezmeme na operační sál.
P: A budu moct do práce zítra?
L: Zítra to ještě nepůjde, až se zahojí ruka
P: Já mám zase odpolední, aby za mě záskok byl,
víte?
L: To my za vás všecko vyřídíme.
P: No, nevím, jak to dopadne celý.
L: Dobře to dopadne, nemusíte mít strach. Tady vás sestřička
vezme s přijímacím papírem na oddělení.
P: Děkuju Vám, pane doktore
L: Nemáte zač.
P: Děkuju Vám, to si mám nést s sebou?
S: Můžete, pak si to vezmu, jo?