Malá lékařská vizita

L: lékař          S: sestra          P: pacientka

L: Dobrý den.

S: Dobrý den.

P: Dobrý den.

L: Tak jak jste se vyspala, paní Peťová, po operaci?

P: No, bolela mě ta ruka, tak jsem toho moc nenaspala, pane doktore.

L: Bolelo to hodně?

P: Hm.

L: Jo? Už jste nějakou operaci před tím měla?

P: Ne, žádnou.

L: Tak to těžko posoudíme. A co prsty, jak vypadají? Nebrní vás?

P: Trošičku mě brněl ten čtvrtej.

L: Jo? A přešlo to?

P: Pak to přestalo.

L: Tak to je dobře. Tak se na to podíváme. A jak to vypadá jinak? Teplota nebyla žádná?

S: Byla.

P: No, já se necítím úplně dobře, myslím si, že jsem teplotu trochu měla, sestřička mi ji měřila a říkala 37,5.

L: Tak já si Vás ještě poslechnu, jak dýcháte. Trochu se předklonit.

P: Pane doktore, mě ta ruka bolí.

L: Tak vám sestřička pomůže. Tak, zkuste zhluboka. Dobře, dýcháním to nebude, zápal plic taky ne. Tak uvidíme, podíváme se po vizitě na tu ránu, jak vypadá.

P: Vy jste mě operoval, pane doktore?

L: Já jsem Vás operoval.

P: A můžete mi říct …

L: Šlo to dobře, bez komplikací, máte to správně, jak to má vypadat, a budete moct, až ty pooperační bolesti přejdou, tu ruku cvičit.

P: A to tam mám šrouby?

L: Máte tam takové destičky, které jsou přichyceny šroubem ke kosti.

P: Ty tam zůstanou napořád?

L: Zůstanou tam, než se to zahojí, většinou to zůstává rok, u toho šroubu to necháváme radši dva roky, aby nedošlo ke fraktuře.

P: Děkuju.

L: Není zač. Jinak, máte nějaký potíže s jídlem?

P: Ne.

L: Na zvracení vám není po té narkóze?

P: Ne, to je v pořádku.

L: Někdy po té narkóze škrábe v krku.

P: To bylo hned včera a už to přešlo. Já jsem si myslela, že je to k té teplotě.

L: Někdy to může být, ale většinou to bývá po té narkóze.

P: Dobře.

L: Už jste se prošla?

P: Už jsem byla u umyvadla ráno.

L: Nedělá se vám na zvracení?

P: Ne.

L: Tak to je dobře. Tak my dokončíme vizitu a pak se podíváme na tu ránu, jo?

P: Děkuju vám, pane doktore.

L: Není zač.

S: Zatím na shledanou.

P: Na shledanou.