L: lékař
S: sestra P: pacientka
L: Tak, už jsme tady. Tak, já vám pomůžu tady z toho,
z té ortézy.
P: Bude to bolet, ten převaz?
L: Nebude, jenom sundáme ten obvaz, podíváme se na
ránu, já s tím pomůžu…
S: Tady to podložím. Já vám to rozstřihnu, asi tady
spíš? Trošku tupé nůžky.
P: Mě to trochu bolí. Kde mám tu ránu, pane doktore?
L: Jedna je tady z té strany a druhá je
z druhé strany. To uvidíte. Zespoda
žádná. Zespoda jsme Vás šetřili. Žádnou zimnici jste neměla?
P: Ne.
L: Někdy ta zvýšená teplota bývá i taková reakční po
té operaci, takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet.
P: Myslíte, že to přejde?
L: Když ta rána bude vypadat pěkně a když se to do
zítřka nějak nezkomplikuje, tak bysme vás mohli i propustit.
P: Já myslela, že půjdu domů už dneska.
L: No, vzhledem k té teplotě vás tu radši
necháme do zítra.
P: To bolí.
L: No, trochu to bolí, tady ten loket nebolí?
P: No, jenom je takovej jako ztuhlej, jak jsem
s ním nehýbala.
L: Až přijde rehabilitační sestřička, trošku
s vámi zacvičí. Zkuste prstama trošku zahýbat, dobrá. Do pěsti dáte?
P: Ne, to bolí.
L: Palec nahoru? Jo, to je dobrý.
P: Jak s tou rukou budu moct cvičit?
L: Budete s ní moct cvičit podle bolesti,
víceméně do plné hybnosti.
P: A to tady
v lokti nebo tady?
L: V lokti i v zápěstí i v prstech.
S: Chcete jenom pinzetu nebo i nůžky, pane
doktore?
L: Můžeme jenom pinzetku,
tampon ještě, očistíme to. Budeme
to něčím polejvat? Vypadá to v pořádku.
P: A ta modřina?
L: Ta modřina je normální. Důležité je, že tam není
žádný hnis a uvidíme pro jistotu ještě zítra. Tak bysme to zakryli čtverci
sterilními.
P: Zítra budete taky převazovat?
L: Zítra se na to podívám. Ještě jeden sterilní… Můžete
to zavázat elastickým obinadlem. Kdyby to obinadlo,
ono je pružné, vás nějak škrtilo, tak
řekněte sestřičce, ona vám to povolí, jo? Může se stát, že to samozřejmě trochu
oteče, ta rána, může se stát, že ta modřina se vmasíruje až na prsty.
P: Tu ruku musím mít pořád na tom polštáři?
L: Nemusíte. Když budete chodit na jídlo nebo na
záchod, tak ji samozřejmě noste v tom závěsu.
P: Musím nosit pořád tu ortézu?
L: Zatím ano. Kdyby ta ruka vám takhle plandala
podle těla, tak by to víc bolelo.
P: A když jsem v posteli, kdybych si tu ruku
povolila?
L: Když jste v posteli, tak si to můžete
sundat, to stačí podložit tím polštářem.
P: Takže si to nemusím nandavat?
L: Když budete sedět u stolu, můžete si ji opřít o
loket nebo si ji chvíli dát nad hlavu, vždycky je lepší zpočátku v tom
pooperačním průběhu tu ruku mít co nejvýš, aby neotékala. A sestřička vám pak
přinese ještě takové chladivé gely, aby …
P: Tak takhle si ji můžu nechat?
L: Takhle ji můžete nechat, můžete si ji trochu
otočit, podle potřeby.
P: A můžu udělat tou rukou tenhleten pohyb?
L: Můžete udělat, můžete už trošku začít cvičit i těma
prstama.
P: To můžu sama?
L: Můžete sama. Přijde rehabilitační sestřička a
řekne vám, do jaké míry s ní můžete sama cvičit, jo? Zatím sama do bolesti
a jak říkám, sestřička vám řekne, jak moc.
P: Dobře, děkuju.
S: Takže zatím ortézu tu nechám?
L: Tu necháme na stolečku, a když tak řeknete,
kdybyste šla ven, tak vám sestřička pomůže.
P: Mohu někoho požádat, aby mi pomohl?
L: Ano. A až za vámi přijde návštěva, příbuzní, tak řekněte
sestřičce, aby jim to předvedla, až budete doma, aby vám mohli pomoct, jo?
P: Dobře, tak jo, děkuju, pane doktore.
L: Není zač.